Tuesday, October 31, 2006

Syntaktický rozbor

Text:
Viděl, jak rychle vystupuje po žebříku. Dusil se hněvem a zlostí. Byl by si přál, aby mohl pranýř skácet, a kdyby blesk z jeho oka mohl usmrcovat, cikánka by byla bývala rozdrcena dřív, než vstoupila na plešinku.



• Najděte abstraktní substantivum:
• Určete číslo u sub. obecenstvo – substantivum hromadné

Monday, October 30, 2006

c) kategorie jmenného rodu
• výhradně pod. jm., příd. jm. příjmá rod. od pod. jm., i u sloves - pouze 3 slovesné tvary (u příč. minulého, trpného a u přechodníku (dělaje, dělajíc?, dělající?!?)
PROBLÉMY:
• podst. jm. obourodá (současně mají dva rody - muž. + žen.) = některá vlastní jména / zdrobněliny (Míša, Stáňa, Zdena)
• rod mluvnický (M, Z, S), (ke kterému vzoru je přiřazeno - určení rodu) a přirozený (M, Ž) - v rámci jmen rodu (kam patří z hlediska biologického)
Příklad: názvy mláďat (hříbě, kuře, dítě) – mluvnicky: S, přirozeně: ?, kámen –mluvnicky: M, přirozený: nic (neživé věci nemají přirozený rod)
• kategorie životnosti (jen u mužského rodu, měl by být i u ženského)
a) mluvnická - závisí na koncovkách
b) biologická - opravdová životnost
př. sněhuláci, den, dravci; hmyz = hromadné pod. jm.
d) kategorie vzoru
VZOR - vybírán jazykovědci, záležitost domluvy - pravidla:
1) vysoká frekvence užívání
2) naprosto slohově neutrální a spisovné
3) naprosto pravidelné (žádné dvojtvary...)

Sunday, October 29, 2006

kategorie jmenného čísla

• vyjádřit protiklad u jmen a protiklad mezi jediností (1) a mnohostí (2 -...)
(stará čeština - 3. číslo - duál = dvojné číslo - párové předměty, duál zaniká ovšem zůstávají některé tvary - př. párové předměty lid. těla (nohy, oči, uši...)
VÝJIMKY:
pomnožná = tvar mn. čísla vyjadřuje jedinost (mnohost vytvoříme tím, že přidáme druhovou číslovku) př. čtvery kalhoty
hromadná, látková = číslem jednotným je vyjádřena mnohost
hromadná = větší počet předmětů je chápán jako celek (uhlí, listí, dříví)
látková = nečleněné či nečlenitelné předměty (mouka, krupice), mnohost se tvoří opisem (3 sáčky mouky...)

Saturday, October 28, 2006

Substantiva v češtině

(kategorie, zvláštnosti)
ohebná – sklonná - nečíselný výraz – pojmenovávají - mají jmenné skloňování
Kategorie podstatných jmen
a) kategorie pádů
• vyjadřuje závislost či nezávislost jména na jiném slově ve větě a vztahy mezi slovy, nezávislý pád = 1.
• určujeme funkci syntaktickou (pád patří k vět. členu) a věcný význam

1. fce: 2. fce:
1. pád = pád podmětu 1. pád = pád původce děje
2. pád = pád přívlastku (neshodného) 2. pád = pád přivlastňovací (Kniha mého otce...)
- i předmětu 4. pád = pád cíle děje (něco je zasaženo dějem)
4. pád = pád předmětu
5. pád = pád ničeho (oslovení = sam. větný člen)
2. pád - původce děje (kázání Jana Husa)
- cíl děje (upálení Jana Husa)
- význam částečnosti (hrnek mléka, sklenice vody)
- význam vlastnosti (muž vysoké postavy)
- význam srovnání (silnější tebe)

Thursday, October 26, 2006

NĚMECKÝ ROMANTISMUS

Heindrich HEINE
„KNIHA PÍSNÍ“ – báseň „LORELEI“
NOVALIS
první romantik
„HYMNY NOCI“
bratři GRIMMOVÉ
pohádky, vztah k folklóru


c) Práce s ukázkou
Victor HUGO
dramatik, prozaik a básník, který po celý svůj život hrál významnou úlohu ve společenském

„CHRÁM MATKY BOŽÍ V PAŘÍŽI“
Romanticky dojemný, citově působivý příběh středověké Francie; neomezená moc církve, právo na straně bohatých, osudové zvraty, nečekaná rozuzlení, dramatičnost, dějové napětí, překvapivé zvraty, neobvyklé situace, citovost, kontrasty, nešťastná láska.. a předně výjimečnost hlavního hrdiny.
DĚJ: Kněz Klaudius Frollo se zamiluje do cikánky Esmeraldy. Jeho vášeň je tak silná, že ji chce získat jakýmkoli způsobem pro sebe. Při jejím únosu mu pomáhá ohyzdný, hrbatý, všemi nenáviděný zvoník Quasimodo, jehož se Frollo v dětství ujal a vychoval ho. Quasimodo je mu zcela oddán. Za únos cikánky se Quasimodo dostává na pranýř, kde byl mučitelem vězení zmrskán.
+ Významové antiteze: Quasimodo a Frollo jsou zobrazeni s typickou romantickou protikladností. Zatímco ohyzdný Quasimodo je schopen čistých citů, lásky a oddanosti, když pozná lidskou laskavost, kněz Frollo je asketa, ale v jeho nitru zuří bouře vášní, pokrytectví a ničemnost.

Tuesday, October 24, 2006

Alexej Sergejevič PUŠKIN

básník, prozaik a dramatik - prolínání romantismu s realismem
„JIŽNÍ POEMY“ = soubor pěti poém: „Kavkazský zajatec“, „Cikáni“, „Bachčisarajská fontána“, „Měděný jezdec“ …
„EVŽEN ONĚGIN“
• ruský šlechtic naplněný spoustou předsevzetí a úmyslů, od nichž však postupně opouští až se mu nakonec vytratí smysl života.
• Děj: Evžen Oněgin potká Tatianu, ona se do něj zamiluje. On se do ní zamiluje až poté, co je vdaná za starého generála. Ona je věrná, chce býti věrna přestože jej miluje. Zoufalství.
• NOVÝ TYP HRDINY: „ZBYTEČNÝ ČLOVĚK“
• báseň byla psána velice dlouho, pozdější její části směřují spíše k realismu

Monday, October 23, 2006

RUSKÝ ROMANTISMUS

Typické je příznačné prolínání romantismu a realismem, protože největší romantičtí autoři jsou zároveň zakladateli ruského realismu.
N. J. LERMONTOV
revoluční romantik, básník, prozaik i dramatik, ve svých dílech provokoval ironií a sarkasmem soudobou společnost
„DÉMON“ = poéma řešící vztahy mezi principy dobra a zla - zlo ve světě je důsledkem slabosti dobra
• příběh padlého anděla vyhnaného z ráje neprávem
„HRDINA NAŠÍ DOBY“ = pětidílný kritický román
• příběh mladého aristokrata, společenského vyděděnce z vlastní vůle, který nemůže najít smysl svého života. Je to hrdina, který se narodil v nevhodný čas - první zbytečný člověk ruské literatury

Sunday, October 22, 2006

STENDHAL

za svého života není jako spisovatel příliš znám, umělecká hodnota jeho díla byla objevena až později - po jeho smrti, jeho dílo je typické prolínáním romantismu s realismem (1830!!!).
Jeho hrdinové se přizpůsobují, ale nakonec nemohou překonat sami sebe, zachovávají si čisté jádro osobnosti a raději hynou nebo rezignují.
„ČERVENÝ A ČERNÝ“ = nejvýznamnější román
• životní příběh mladíka z řemeslnické rodiny, který chce vyniknout za každou cenu. Protože nemůže proniknout způsobem a prostředky, jež by odpovídali jeho názorům a povaze, volí pokrytecky cestu přetvářky. Osobní hrdost mu však nedovolí hrát tuto přetvářku do všech důsledků, prozradí se a pro pokus vraždy je postaven před soud. Nemůže přijmout milost od společnosti, kterou opovrhuje, a umírá na popravišti.
„KARTOUZA PARMSKÁ“
• mladý šlechtic se účastní bitvy u Waterloo, jejíž průběh je jedinečným způsobem vykreslován, vrací se domů do Itálie, snaží se získat práci odpovídající jeho nadání, ale znechucen intrikami nakonec rezignuje

Friday, October 20, 2006

FRANCOUZSKÝ ROMANTISMUS

Vrcholí později než anglický romantismus.
Victor HUGO
dramatik, prozaik a básník, který po celý svůj život hrál významnou úlohu ve společenském životě, téměř všechny jeho romány byly přeloženy do češtiny
„CROMWELL“ = drama, manifest romantismu ve Francii
„LEGENDA VĚKŮ“ = třídílný básnický cyklus, ve kterém se pokouší zobrazit vývoj lidstva v jeho cestě za pokrokem a humanitou
• inspirace pro některé naše básníky k cyklickým skladbám podobného druhu (Vrchlický, Machar)
„BÍDNÍCI“ = jedno z jeho největších prozaických děl - románová freska
• hlavní hrdina nespravedlivě odsouzený utíká...
„CHRÁM MATKY BOŽÍ V PAŘÍŽI“ = mohutný historický román
• kněz Klaudius Frollo se zamiluje do cikánky Esmeraldy. Jeho vášeň je tak silná, že ji chce získat jakýmkoli způsobem pro sebe. Při jejím únosu mu pomáhá ohyzdný, hrbatý, všemi nenáviděný zvoník Quasimodo, jehož se Frollo v dětství ujal a vychoval ho. Quasimodo je mu zcela oddán. Za únos cikánky se Quasimodo dostává na pranýř, kde byl mučitelem vězení zmrskán.

Wednesday, October 18, 2006

Walter SCOTT

básník, prozaik, sběratel skotských lidových balad, zapsal se do evropské prózy svými historickými povídkami a romány naplněnými přesnou kresbou prostředí, oživenými množstvím přesně popsaných historických i románových postav a plnými dramatického děje. Jeho práce vzbudily obrovskou pozornost a uznání
Slabšími místy jeho próz je především snaha po přílišném vnějším efektu a psychologická zjednodušenost postav
„IVANHOE“
„KENILWORTH“

Monday, October 16, 2006

Percy Bysshe SHELLEY

osobní přítel a obdivovatel Byrona, byl donucen opustit vlast a usadil se v Itálii, kde také tragicky zahynul
„ODPOUTANÝ PROMÉTHEUS“
• obměna staré antické báje o člověku, který se vzepřel bohům a jejich tyranii a přinesl lidem oheň
• titanismus - oslava silného a ušlechtilého hrdiny, extrémní bojový romantismus

Sunday, October 15, 2006

Literatura evropského romantismu

ANGLICKÝ ROMANTISMUS
George Gordon BYRON
považován za tvůrce revolučního romantismu, ve svých dílech kritizuje společnost
„CHILDE HAROLDOVA POUŤ“ = epos, vzorový typ romantického díla
• hrdina opouští vlast se zkaženou společností, cestuje po Evropě a blízkých asijských zemích. Všude nachází památky staré slávy,přírodní krásy, ale také tyranství a nesvobodu. Protestuje proti této neblahé současnosti a vytváří obecně známý typ hrdinů, kteří se stávají představiteli vzdoru a osamoceného boje proti tyranii
„MÁ DUŠE TEMNÁ JE“
„DNES DOVRŠUJI 36. ROK SVÉHO ŽIVOTA“ = napsáno na smrtelné posteli, když umírá v Řecku na mor.

Saturday, October 14, 2006

Charakter doby romantismu

Romantismus je umělecký směr, který vznikl ve 20.letech 19.století ve Francii jako reakce na porážku francouzské revoluce - utužení absolutismu a události s tím spojené.
HLAVNÍ ZNAKY:
• Převaha citu nad rozumem
• Výjimečný hrdina (inspirace středověkým hrdinou, hrdina se odlišuje)
• Kontrastnost (dualistní rozervanost)
• Obdiv k minulosti
• Nešťastná láska (miluje idealizované ego)
• Obdiv k přírodě (harmonie s přírodou)
• Autobiografické prvky (hrdina splývá s autorem – Hynku, Viléme, Jarmilo)

TYPY ROMANTISMU
1) Revoluční: hrdina odmítá společnost, bojuje proti ní, prohrává, zůstává nezlomen
2) Konzervativní: „planý pláč“, zlomený hrdina utíká do přírody (méně zastoupený)

Thursday, October 12, 2006

A broučci

zas svítili a svítili a měli se rádi. A tam v té zahradě u toho pěkného domu, když tam jednou Brouček přiletěl, procházel se krásný voják: červený kabátek se zlatým límcem a krás¬ný palaš po boku, a prováděl tu velkou silnou pa¬ní s kaštanovými kadeřemi - však už se jí hodně bělaly. A za nimi zas takový krásný voják a prová¬děl takovou krásnou, krásnou pannu a něco si po¬vídali. Toho prvního Brouček hned poznal, to byl ten hodný kaštanový Fréda, a Elinku také poznal, ale toho druhého nepoznal a nepoznal. Byl cizí. Nechť! Však Brouček o ně nedbal a skoro si jich ani nevšímal, a svítil a svítil.
Ale doma býval přece často mrzutý a na Beruš¬ku někdy tak broukl, že měla hned plné oči slz.

Wednesday, October 11, 2006

Evropský romantismus

Viděl, jak rychle vystupuje po žebříku. Dusil se hněvem a zlostí. Byl by si přál, aby mohl pranýř skácet, a kdyby blesk z jeho oka mohl usmrcovat, cikánka by byla bývala rozdrcena dřív, než vstoupila na plešinku.
Přistoupila beze slova k odsouzenci, který se marně svíjel, aby ji unikl, odvázala od pasu čutoru. a přiložila ji jemně k nebožákovým vyprahlým rtům . A tu bylo vidět, jak z toho doposud suchého a planoucího oka vytryskla veliká slza a pomalu stékala po tom nestvůrném, zoufalstvím tak dlouho zkřiveném .obličeji. Byla to snad první slza, kterou nešťastník kdy uronil.

Sunday, October 08, 2006

Substantiva v češtině

V tom okamžiku spatřil, že obecenstvo se rozestupuje. Z davu vystoupila podivně oděná dívka. Doprovázela ji malá bílá kozička s pozlacenými růžky. Dívka nesla v ruce tamburínu.
Oko Quasimodovo zajiskřilo. Byla to cikánka, kterou se včera v noci pokusil unést, šeredný kousek, za nějž, jak nejasně ctil,, byl nyní právě trestán. Ostatně, to byl ten nejposlednější důvod, neboť byl trestán jen za to, že je hluchý a že byl souzen také hluchým. Nepochyboval, že dívka se mu přišla pomstít a zasadit mu rána jako všichni ostatní.

Thursday, October 05, 2006

kompozice

Při zpracování charakteristiky podáváme nejprve ty údaje, které jsou potřebné k první informaci (stáří osob, zaměstnání, zevnějšek). Pak přicházíme ke kladným i záporným rysům povahy : všímáme si temperamentu, nadání, schopností, vnějších projevů povahy (pohyby, gesta, způsob jednání s lidmi, oblékání), zájmů, vztahu k práci.
b) jazykové prostředky
V charakteristice se uplatňují zejména přídavná jména, popř. slovesa ve spojení s podstatnými jmény, kterými se hodnotí lidské vlastnosti a jednání. K vystižení vnějších znaků se používá přirovnání, k vystižení povahových rysů rčení. V charakteristice používáme věty se složitou větnou stavbou, zejména když dokládáme způsoby jednání. V přímé charakteristice se často užívá několikanásobných větných členů, v rozvinuté charakteristice bývají slova i emocionálně zabarvená a mívají kontrastní nebo gradační stavbu.

Wednesday, October 04, 2006

) jazykové prostředky
Důležité je volit přiměřený slovník – hlavně u podstatných a přídavných jmen, která vystihují vlastnosti popisovaných objektů. Časté je užití několikanásobných nebo postupně rozvíjejících přívlastků. Důležitou funkci mají i příslovce a slovesa, v líčení především plnovýznamová.

Charakteristika je slohový útvar, kterým vystihujeme povahu (charakter) člověka nebo skupiny, popř. i zvířete, věci apod. Od ostatních útvarů popisného slohu se vyznačuje tím, že nezachycuje pouze vnější znaky, ale i znaky vnitřní, duševní vlastnosti – temperament, zájmy, nadání, schopnosti, povahové vlastnosti, které se projevují v jednání a ve vztahu k jiným lidem. Pozor: popíše-li autor pouze vnější znaky, jedná se o popis osoby, nikoli charakteristiku. Vlastnosti můžeme pojmenovávat přímo (charakteristika přímá) nebo nepřímo (charakteristika nepřímá – např. činy příznačnými pro charakterizovanou osobu). Často se přímá a nepřímá charakteristika střídají. V uměleckých dílech se charakteristiky využívá ojediněle jen na jednom místě souborně. Zpravidla je buď rozložena na části vkládané do díla postupně, nebo k ní docházíme rozborem jednání jednotlivých postav. Charakteristika se také vykytuje v posudku a životopise.

Tuesday, October 03, 2006

kompozice:

Cílem popisu je podat ucelený a přehledný obraz částí a vlastností popisovaného objektu nebo fází popisovaného děje. Důležité je zvolit systém. Např.:
- od celku k částem
- od nejdůležitějšího k méně důležitému
- od nejzajímavějšího k méně zajímavému
Je třeba dbát na to, aby popis působil uceleně a přehledně. Popis vychází ze soustředěného pozorování objektu, z určení jeho částí a pojmenování a logického seřazení.

Monday, October 02, 2006

Umělecký styl,

vypravování, líčení, charakteristika

Líčení, neboli umělecký popis je příznačný pro uměleckou literaturu. Předmětem líčení mohou být lidé, zvířata, věci, lidské i zvířecí činnosti a přírodní děje. Podle typu popisovaného tématu se líčení dělí na popis statický – např. popis předmětu, objektu a popis dynamický – např. popis děje (nutno odlišit od vypravování – popisný útvar pouze postihuje popis děje, nesmí být budován jako napínavý příběh s vyvrcholením).
Cílem líčení je umožnit čtenáři, aby si o popisovaném ději, předmětu nebo postupu učinil správnou představu po stránce vnější i vnitřní.

Sunday, October 01, 2006

METRUM

- pravidelné opakování zvukových prvků, stejného počtu slabik, hlavně střídajících se slabik rytmicky důrazných a nedůrazných. Jednotkou metra je stopa
SLOKA (STROFA) - rytmický, intonační a významový celek - složený z několika veršů, graficky ohraničen
RYTMICKO-MELODICKÉ ČLENĚNÍ - charakteristický rys básnického textu, v němž verš je základním melodickým celkem (s určitým obloukem stoupání a klesání hlasu) a jeho vnitřní organisace je dána pravidelným opakováním určitého zvukového prvku, tedy rytmicky
RYTMUS - pravidelné střídání slabik přízvučných a nepřízvučných. Ty se seskupují do jistých celků - stop
daktylská stopa - po jedné přízvučné slabice dvě nepřízvučné
daktylotrochejská stopa - střídání stopy daktylské s trochejskou - př. seděly žáby
jamb - veršová stopa vzestupná (po nepřízvučné slobice následuje přízvučná)
trochej - sestupná stopa (jedna slabika přízvučná a druhá nepřízvučná)
anapest - nepřízvučná, nepřízvučná, přízvučná