Mary Chaucerová zemřela na rakovinu, když bylo
Beth patnáct let, a třebaže jí obě sestry nabídly, že může
žít s nimi, dala přednost nezávislejšímu životu a spolu
se svým přítelem Maxem odešla do komuny hippies.
Margaret jí v tom nebránila; v té době už byla plně
zabraná do projektu zrovnoprávnění ženy. Její první
kniha Ženy - Opačné pohlaví byla ve fázi před vydáním. Její
hvězda začínala zářit.
V Londýně se mezitím Lara vdala za Jamie P. Crichtona, jehož
otec byl jedním z nejbohatších mužů Anglie
a Jamie jeho jediný dědic. Jejich manželství netrvalo
déle než rok, ale i tak to stačilo, aby Lara zaujala své
vlastní pevné postavení ve vyšší společnosti. Časopisy
ve svých článcích věnovaných klepům málokdy vynechaly
příležitost otisknout její fotografii nebo aspoň
zmínku o tom, kde s kým byla viděna a co při tom měla
na sobě, nebo co dělala.
Přestože zastřelení Margaret Lawrence Brownové
dodalo materiál na palcové titulky, vydali se někteří
fotoreportéři na letiště, aby přivítali Laru Crichtonovou.
Dopřála jim jen chvilku, aby ji mohli vyfotit v jejím
kostýmu od Saint Laurenta doplněném velkým kloboukem, a přitom
je pozorovala svýma chladnýma očima
zpoza módních neprůhledných brýlí. Zápěstí jí objímaly černé
hodinky od Cartiera obtočené zlatým náramkem od Gucciniho.
"Proč jste sem přijela, slečno Crichtonová?" začal
s výslechem jeden z fotoreportérů.
"Obchodně," odvětila bez úsměvu. "Osobní záležitost."
Zamyšleně usedla do limuzíny, která zde na ni již
čekala, a pokusila se uvolnit.
Margaret byla mrtvá.
Margaret byla zavražděná.
Ach, bože! Proč?

Margaretě bylo děvět let, a právě ona ten vzkaz našla.
Byl to zbabělý dopis, plný omluv, a u něj pět tisíc
dolarů.
Osm měsíců po jeho odchodu se narodila Jimova třetí
dcera. Beth, dítě, o kterém se nikdy nedověděl.
Po těchto událostech se situace změnila. Bez mužské
ruky se práce na farmě stávala neúnosně nepřehlednou.
Mary byla pořád unavená a nemocná. Dítě ji naprosto
vyčerpalo. Peníze vyprchaly spolu s Maryinou veselou
povahou. Margaretu poslala do internátní školy a Laru
-ke svým příbuzným do Anglie. Neviděly se spolu deset
let, během kterých Margaret díky stipendiu studovala
na universitě a Lara si vydělávala jako dívčí modelka
v Londýně. Beth, které nyní bylo deset let, bydlela
s Mary v malém bytě a chodila do školy, zatímco Mary
pracovala.
Margaret by jim byla ráda pomohla, ale měla sama
co dělat, aby vůbec dokázala zaplatit studia, a ta prostě
dokončit musela.
24 V šestnácti byla Lara velmi krásná, přirozená, bez
líčidel, která začala používat později. Byla šťastna,
že múže žít v Londýně; je také pravda, že Margaret
ji považovala víceméně za Angličanku - ten její akcent
i všechno ostatní. Trávily spolu týden v New Yorku
a zjistily, že silné pouto z dětství je spolu stále spojuje.
Týden utekl jako voda a musely se opět rozdělit, aby
každá šla svou vlastní cestou. Příležitostně si napsaly
nebo zavolaly. I když nebyl důvod k osobnímu kontaktu, byl
tady pocit hluboké náklonnosti a jistoty.

50. léta

a) poplatné době - V. Nezval – J.V.Stalin
Zpěv míru
b) rodný kraj - J. Seifert – Maminka
J.Kainar – Český sen
V. Závada – Polní kvítí
c) všedního dne - M.Florian, M.Holub
d) úvahy o smyslu života - V.Holan, J.Kainar- Člověka hořce mám rád

Česká poezie po roce 1945

1.) Návrat meziválečné generace
V.Nezval, F.Hrubín, J.Seifert, J.Čapek, V.Holan, F.Halas, V.Závada, J.Orten
V.Holan – Dík Sov.svazu, Rudoarmějci; F.Halas- Barikáda; J.Seifert – Přilba hlíny
F.Hrubín – Jobova noc, Hirošima; J.Čapek– Básně z koncentračního tábora

2.) 1945 – 1948
Literární skupiny: Ohnice, surrealistů, Rudého práva, Ra

Maják na ostrově Faru

- maják, který vedl lodě do přístavu v Alexandrii.

Byl postaven roku 285 př.n.l.. Byl vidět na 50 metrů. Označoval vjezd k Alexandrii. Alexandrie, kterou založil Alexandr Veliký podle vlastního návrhu. Alexandrije byla v té době nejmodernější město civilizované části světa a maják byl jedním z mnoha důkazů technické vyspělosti jejích obyvatel.
Kromě majáku tu bylo i Alexandrovo muzeum, kde byl pochován. Maják byl nadobro zničen při zemětřesení v roce 1375 n.l. Maják stával na konci přístavní zdi, kde dnes stojí středověká pevnost. Měřil alespoň 90 metrů a byla to nejvyšší stavba své doby.