Thursday, June 04, 2009

V Čechách jednoznačně převládají mariánská patrocinia, poté následují světci a teprve pak kulty spojené s
osobou Krista (19% /Kristus/ : 43% /P. Marie/ : 31% /svatí/ : 7% /ostatní/). Velice podobné to bylo ve Slezsku,
vratislavská diecéze má poměr 22 : 47 : 20 : 13. Mariánský kult zde byl zřejmě přitažlivý a současně i důležitý
pro katolickou společnost, která v nedávné době prošla rekatolizací, nebo - jako ve Slezsku - žila na území, kde
legálně přežívaly zbytky nekatolictví a které bylo navíc obklopeno protestantským a přitom německým (tedy
jazykově stejnorodým) prostředím. Zbytnělý mariánský kult by snad bylo možné v této situaci chápat jako
obranný, "protikacířský" prvek.
Úplně jiná situace byla v Uhrách. Zdejší katolická společnost se také potýkala s legálně existujícím
nekatolictvím, dokonce podstatně silnějším než ve Slezsku. Současně zde ovšem docházelo k rechristianizaci
velké části země, která byla zhruba od poloviny 16. století až do konce 18. století pod nadvládou Osmanské říše.
To se projevuje již v hustotě bratrstev - Dolní Uhry, dnešní Maďarsko, mají diecéze, kde se bratrstva v 18.
století počítají v lepším případě na desítky. V Horních Uhrách, na dnešním Slovensku, stejně jako v západní
části Maďarska, která přiléhá k Rakousku a kterou probíhala v době turecké okupace vojenská hranice, byla
hustota bratrstev nesrovnatelně větší.15) Zřejmě právě historický vývoj země spolu s neobyčejně masivním
podílem řeholních institucí, které bratrstva zakládaly, ovlivnil zdejší skladbu bratrstev, kde jednoznačně
převažují konfraternity s kulty Krista, poté následují jednotliví svatí a mariánská patrocinia jsou v menšině
(poměr 43 : 20 : 36 : 1).