Thursday, August 30, 2007

Obrazy z období 1640 – 1649

Noční hlídka (1642;Rijksmuseum, Amsterodam)359 cm * 438 cm má nesprávný název.Obraz nemá nic společného s nocí, ani s hlídkou.Důkladná restaurace provedená v roce 1946 zbavila plátno zažloutlých a ztmavělých laků a definitivně vyvrátila názor, že jde o noční výjev.Toto nejslavnější Rembrandtovo dílo vzniklo na zakázku cechu arkebuzníků.


Další obrazy z let 1640 – 1649
Hendrickje na loži (asi 1640; National gallery of Scotland, Edinburgh)
Kristus v Emauzích (1648; Louvre, Paříž)
Svatá rodina (1640;Louvre, Paříž)117 cm * 91 cm
Zuzana v lázni s dvěma starci ( 1647;Stiftung Staatliche museen, Berlín)
Kristus uzdravuje nemocné, tzv. Stozlatový list (1645) – lept

Labels:

Tuesday, August 28, 2007

Další obrazy

vytvořené před rokem 1639
Meditující učenec (asi 1631; Louvre, Paříž)
Portrét usmívající se Saskie (1633; Gemäldegalerie, Drážďany)
Svatá rodina (1631; Alte Pinakothek, Mnichov)
Vlastní podobizna (1634; Staatliche Museen, Berlin-Dahlen)
Krajina se zděným mostem (asi 1637;Rijksmuseum, Amsterodam)
Marie Tripová (1639; Rijksmuseum, Amsterodam)
Danae (Ermitáž, Leningrad), 185 cm * 203 cm
Vlastní podobizna se Saskií (1636;Gemäldegalerie, Drážďany) 161 cm * 131 cm

Labels:

Sunday, August 26, 2007

Hodina anatomie doktora Tulpa(1632; Mauritshuis, Haag) 163 cm * 217 cm je první velkou kompozicí, kterou autor vytvořil po svém přestěhování do Amsterodamu.jde o přednášku N. Tulpa o fysiologii paže.Anatom doprovázel svůj výklad pitvou paže popraveného zločince.Žádný ze sedmi naslouchajících mužů nebyl lékařem.



Samson oslepený Filištíny (1636; Frankfurt n. M.) 169.5 x 216.5 cm je jedním z nejotřesnějších Rembrandtových obrazů.Hlavní úlohu tu hrají světlo a barva.Podtrhují dramatičnost kompozice, řešené do trojúhelníku, jehož základnu tvoří Samsonovo tělo a vrchol vymezuje Dalila, třímající Samsonovy ustřižené vlasy.V její tváři lze rozpoznat Saskiiny rysy.Rembrandt vystupňoval sílu výrazu pomocí mistrovské světelné režie: připadá nám, jako by chtěl na vlastním poli překonat Rubense.

Saturday, August 25, 2007

Obrazy z let před rokem 1639

Danae (Ermitáž, Leningrad) namaloval Rembrandt kolem roku 1636, ale o deset až patnáct let později obraz přepracoval.Mytologická legenda o uvězněné Akrisiově dceři, kterou navštívil Zeus v podobě zlatého deště, inspirovala umělce díla patetické krásy, ale také pronikavého realismu.Scénu ovládá velice tělesný ženský akt, ozářený sugestivním světlem.stará klíčnice, odhrnující závěs, a soška truchlícího Amora dávají kompozici výpravný ráz, zároveň však zpochybňují tradiční název obrazu.Umělečtí historikové předložili už řadu jiných výkladů: jedni považují ležící ženu za Venuši, druzí ze Ráchel, jiní za Sáru, další za manželku Kandaulovou.

Thursday, August 23, 2007

V roli malíře

vystupoval Rembrandt v autoportrétech jen zřídka.V jedné ze svých posledních vlastních podobizen sedí s „málštokem“ před plátnem na něž maluje starou ženu.Ale i tentokrát se představuje v jiné podobě, hraje úlohu antického malíře Zeuxida.Ten prý zemřel tak, že se zadusil nemírným smíchem, když maloval podle skutečnosti vrásčitou komickou stařenu.Možná, že se u nabízí poslední sarkastický komentář k mnoha podobiznám, které Rembrandt namaloval podle živých modelů s nepřekonatelným realismem

Labels:

Wednesday, August 22, 2007

Maloval se ve všemožných převlecích, jako voják, žebrák, jako orientálec, jako představitel různých společenských vrstev s mnoha různými výrazy ve tváři.Na počátku jeho tvůrčí tvorby sloužily takové autoportréty nesporně k ověřování a prokazování vlastních uměleckých schopností, ale už záhy se staly žádanými sběratelskými objekty.Nicméně i v těchto „hereckých“ portrétech se odráží neklidná, nezakotvená osobnost umělce, který nenašel oporu v železných životních pravidlech jako Rubens, ale nechával volný průběh rozličným niterním sklonům.

V době nejtěžších finančních krizí, kdy už vůbec nemohl pomyslit na blahobyt a slávu, se v jednom portrétu zpodobil jako král.Sedí jakoby na trůně, oblečen do zlatě zářícího roucha.pohlíží přívětivě a moudře na diváka.je to ekvivalent Rubensovy pozdní vlastní podobizny.jenomže Rubens směl nosit kord, Hrál Rembrandt jenom roli, pózoval jako král a místo žezla třímal „málštok“.

Tuesday, August 21, 2007

Komentář

Rembrandt mistrovsky ovládá techniku temnosvitu.máme dojem, jakoby výjevy na obrazech neosvětlovalo světlo zvenčí, ale že světlo a jas vychází z předmětů zevnitř.

Postupem doby přechází Rembrandt od snahy o vnější popis k pronikavému zniternění, jehož cílem je odhalit tajemství ukrytá v nejhlubších koutech jeho duše.klidně pozoruje vlastní bytí a analyzuje svou osobní cestu poznamenanou zejména v poslední etapě života bolestmi, neporozuměním a nesnázemi.
Sebe, členy rodiny i modely oblékal s oblibou do fantastických orientálních krojů, které podle jeho názoru odpovídaly biblické době.
Umělec především využíval své tváře jako vždy pohotového modelu a studijného objektu k empirické psychologii, na níž založil svou tvorbu.Je těžké rozhodnout, jak dalece vyjádřil v portrétech vyjádřil svůj charakter a své psychické ustrojení a v jaké míře jen pózoval, aby přitom mohl studovat různé výrazové možnosti.

Sunday, August 19, 2007

Pro své autoportréty Rembrandt využívá omezenou barevnou škálu,zavrhuje měňavý lesk rumělkové červeně a smaragdové zeleně, které se na jeho ostatních dílech vyskytují.Vyjadřuje se v hnědých, okrových a žlutých odstínech a tato velká barevná úspornost mu umožňuje podtrhnout výrazovou sílu malířské matérie.Hraje si s výraznou pastózností a průsvitností lazury a dosahuje tak nedostižného bohatství výrazu.Lazury mají v Rembrandtově díle prvořadé místo.Nanáší je na bílé nebo šedé pasty, aby dodal osvětleným zónám jas, jenž vyzařuje z temnot.Také stíny vytváří nanášením lazur na tmavé základní zabarvení.tato technika propůjčuje jeho dílům bohatý jas a barevným plochám nesmírnou hloubku.
Pastózní malbu provádí širokými tahy v silných nánosech nebo plátno pokrývá slabými vrstvami.Barvu nanáší štětcem, ale častěji špachtlí ve snaze dosáhnout co největšího účinku.

Labels:

Na Vlastní podobizně v Pradu je v jeho osobnosti patrná změna.začíná se objevovat tajemnost a nadpřirozeno na úkor zpodobňování materiálních statků.Šperky mizí a klobouky s péry nahrazují neforemné turbany.Malíř na plátně zachovává několik předmětů zásadního významu, jako je paleta a štětce.Posléze se vytrácejí veškeré odkazy na hmotnou existenci a z všeobklopující temnoty vystupuje jen jeho obličej.Umělcovo postupné směřování do samoty lze vysledovat v jeho posledních autoportrétech.Zasněný pohled už je jen odrazem vnitřního světla.
Na Vlastní podobizně v galerii degli Uffizi se malíř představuje bez jakékoliv samolibosti. Fyzický život vyhasíná a dílo získává na hloubce vnitřního života.

Labels:

Thursday, August 16, 2007

Od svých dvaceti let

až do roku 1669, kdy zemřel, vytvořil Rembrandt, jak už bylo řečeno, kolem šedesáti autoportrétů, přes dvacet rytin a asi deset kreseb, na nichž zpodobnil sám sebe.Takto souvislá řada nemá v dějinách umění obdoby.
Na svých portrétech z mládí se Rembrandt vypodobnil v plném světle a nákladném oblečení, které jeho zjevu lichotí.je veselý, úspěšný, má smyslné rty, prostě módní mladý malíř, kterému se vše daří.

Labels:

Sunday, August 12, 2007

Rembrandtovy autoportréty

V 17. století byl v Evropě v oblibě barokní slavnostní portrét.Bombastické zpodobnění však pro holandské měšťany nemělo smyslu.Portrét měl realistickým oděvem a výrazem odrážet jejich poklidný blahobyt.
Sem patří i Rembrandtovy vlastní podobizny.Jsou umělcovým výsadním experimentálním polem, kde může až do úplné krajnosti zkoušet, jak stáří a různé duševní stavy mohou měnit jeho vzhled.

Labels:

Rembrandt dosáhl nejvyššího stádia (to je, když se autor celý ztotožní se svou tvorbou, když každý tah a dotek štětce malíře jsou znamením jeho přítomnosti; umění zvládnuté a už zažité).K té umělecké úrovni se dostal asi ve 45 letech, Goya v 70, Tizian v 80 a Monet po šedesátce.V posledních letech se zřekl divadla, stačila mu přítomnost, kterou dovedně zaranžoval.Vtěloval svého ducha do malířské hmoty oživené proudy barev.
Tuto proměnu způsobila smrt, která kolem něho neustále kroužila – zemřela Hendrickje, Titus a jeho dcera v roce 1669, stejně jako Mistr.

Rembrandtova malba je velkým svátkem.Nebyla to smrt, co ji vyvolalo v život.Nebyl to strach, ale pochopení života a smrti zároveň.Byla to naděje.

Rembrandt patří k největším světovým malířům a grafikům.Dílo tohoto univerzálně nadaného malíře je vrcholem holandské realistické tradice a trvale inspiruje svou lidskou hodnotou.

Friday, August 10, 2007

Obraz Přísaha Batávů,

1661,domaloval po Govaertu Flinckovi, přitom jej hodně zmenšil a přemaloval.Nejsou zde žádná gesta, ani děj, ale světlo, zdálky lahodné a zblízka žhnoucí.Je to největší symfonie světla a barev, která kdy byla rozehrána, a nemá v malířství obdoby.
Jedním z nejvýznamnějších a nejhlubších Rembrandtových děl je Židovská nevěsta z roku 1667.Vžitý název neodpovídá asi námětu.není vyloučeno, že tu jde o biblické postavy nebo o portrét nějakého měšťanského manželského páru.byla vyslovena i domněnka, že dvojice představuje malířova syna Tita a jeho ženu Magdalenu von Loovou.Jisté je, že nádhera zářivých, vibrujících barev činí z tohoto plátna vrcholné umělecké dílo, jakých je v dějinách málo.
A s přibývajícím věkem se měnil, byl nyní geniálnější než se Saskií.
Umělcova poslední léta byla o bídě a o nevděčnosti Holanďanů vůči jejich nejlepšímu malíři.Byl jako král a království, které chtěl nastolit, a zestárl po vlastní abdikaci (podnikání).Přesto měl stáří pokojnější než většina ostatních, přeci jen si ho více vážili.V Holandsku malíři patřili vždy někam, ale on byl moc velký génius na to, aby se tam vešel, a podobní lidé se ne vždy společnosti hodí.
Rembrandtovu malbu lze těžko zařadit do kategorií.Zpomaluje se v čase, ubývá gest, rozvíjí se volně v prostoru a pro úplné pochopení se musíme do malby vžít a ponořit.
Temnosvit znamená rozehrání hry světla a stínů(před ním např. Caravaggio).Rembrandt však střídá tmu a světlo ve vertikálních plánech a řídí se pravidlem přímočarého světla.Později však přechází k malbě, ve které se nám zdá, že paprsky světla se šíří jako oheň, plápolají jako plameny, rozlévají se jako záplava.Je to zcela vymyšlené, niterní světlo.A během posledních 15 let jeho života lze sledovat různý vývoj tohoto světla.
Nedlouho před Rembrandtovou smrtí, např. obraz Návrat marnotratného syna, zjevují poslední zákmity tohoto ohně, zjevují slovo starce, který už nemusí chodit za meditujícími židy, jen pronáší svá poselství.

Wednesday, August 08, 2007

Ve čtyřiceti letech

neměl Rembrandt žádného sponzora, takže nemohl soupeřit s honosnou malbou Italů.Sice měl oporu v několika osobnostech, stále měl významné zakázky: 1665 Nová Hodina anatomie, 1662 Představenstvo soukenického cechu a Přísaha Batávů a jeho proslulost pronikala do zahraničí nejvíce ze všech holandských malířů, ale doma objednávky řídly, ceny děl klesaly.Jakmile zavrhl kariéru a zaměřil se na méně okázalou tvorbu, štěstí uteklo, i kvůli nepřipravenosti Holandska na nový styl.Přesto Rembrandt neodjel z Holandska.

Houbraken zachoval Rembrandtův výrok, že obraz je tehdy hotov, když malíř vyjádřil, co chtěl; co divák považuje za skicu, může být dle umělcova cítění definitivní dílo.Rembrandtův způsob podání, jeho malířský rukopis, se stává stále více spontánním výrazem jeho ducha.Každého člověka zobrazuje jakoby v jeho osudovosti; vlastní podobizna, k níž se v posledních letech nejvíce obracel, je osobní zpovědí, soudem nad sebou samým.Hledá v ní pravou podstatu člověka a klade si poslední otázky o smyslu života.
Rembrandt se svou tvorbou odpoutává od uměleckého vývoje svého místa a své doby.

Monday, August 06, 2007

Např. v Zimní krajině při západu slunce, právě v krajinomalbě se nejvíce přetvořil styl.Zajímavé je, že se nedaří rozpoznat, kde je jaká krajina malována.Krajiny ryl a maloval také Hercules Seghers, a toho Rembrandt miloval a měl osm jeho obrazů.Rembrandt objevil význam rukopisu, tzn., že lze tahy štětce říci více než zobrazeným předmětem, že skladba a nánosy barev mohou působit dramatičtěji než postavy.A stejně tak i u grafik.V jeho listech ubylo gest a předmětů. A přibylo černobílých kontrastů.

Labels:

Saturday, August 04, 2007

Svou novou známou

zpodobnil v řadě obrazů, ale byla takovou ženou, jakou jí byla Saskia? Na rozdíl od Saskie vyhlížela Hendrickij na obrazech vždy velice prostě.K této prostotě Rembrandt dospěl přirozenou cestou, buď v něm Saskiina smrt něco zlomila, nebo zemřela ve zlomovém období.Nyní umělec upustil od biblické okázalé a dramatické cesty (dalo by se říci, že sešel z cesty „barokního umění“), ne ovšem jeho nejstarší žáci, např. Goveart Flinck.Rembrandt šel za větším zvnitřněním, odpoutání se od falešného líčení.Nešlo mu už tolik o výmluvnost námětu, ale o podání, jeho osoby byly měně živější.

Thursday, August 02, 2007

Po Noční hlídce

nastalo v Rembrandtově tvorbě vnitřní uklidnění, v podobiznách prohlubuje duševní charakteristiku portrétovaného, v náboženských obrazech představuje skutečné lidi s jejich myšlenkami a city, ale s hlubokým duševním životem( Svatá rodina, 1645; Kristus v Emauzích, 1648).Od padesátých let vznikalo jeho pozdní dílo, pro něž je dnes nejvíce oceńován.Kolorit se omezuje na několik barev( černou, bílou, červenou, žlutou), jejichž mísením dosáhl nečekaného bohatství odstínů(Syndikové amsterodamského soukenického cechu, 1662).Také malířské podání dosahuje nebývalé svobody.Barevná pasta, nanášená někdy špachtlí, dostává podobu bohatě členěných struktur, v nichž hmota je úplně podrobena a slouží jako nositel umělecké hodnoty.Obraz je naplněn barevnou temnotou, z níž se noří osvětlené postavy, hlavní účastníci děje, jako duchovní bytosti, nositelé tajemné osudovosti( Židovská nevěsta, 1667; Návrat ztraceného syna, kolem 1668).Jeho pozdní autoportréty jsou osobní zpovědí, v nichž hledal podstatu člověka a kladl si otázky po smyslu života.