Thursday, May 25, 2006

Po „uchopení moci“ 30. ledna 1933 povýšila tato ideologie na státní doktrínu. Navzdory dualismu moci mezi stranou a státem i regionálním rozdílům v národně socialistické praxi nadvlády, charakteristickým pro nacionálně socialistický systém vládnutí, nenechali Hitler a jeho nohsledové nikdy nikoho na pochybách, že prosadí i politickou mocí požadavek totalitárního světového názoru.

Tuesday, May 23, 2006

Jádrem národně socialistické ideologie byl boj o nadvládu „árijské panské rasy“, která jako antibolševistické křižácké tažení propagovala dobytí „životního prostoru“ na východě a zničení židovství. Těchto cílů se dalo dosáhnout jen s „novým“ člověkem, vychovaným v duchu národního socialismu, který musel být osvobozen od „židovské morálky soucitu“ v křesťanství. Pro konkurující názory, požadující kompetence světonázoru a smysluplnosti – ať již náboženského druhu jako u křesťanů a židů nebo druhu světonázoru jako u komunistů – nebylo žádného místa.

Sunday, May 21, 2006

Silná vazba katolíků

na jejich životní a společenské způsoby se projevila i při říšských volbách Výmarské republiky. Ve vztahu k obyvatelstvu v zemi získali katolíci v roce 1933 podíl 33,5%. Pro politické strany katolíků – Centrum a BVP – bylo odevzdáno v době voleb do říšského sněmu dohromady mezi 18 % a 13,9 % (1933) hlasů. Chování voličů z řad katolického obyvatelstva ukazuje také při volbách do říšského sněmu z března 1933, které se konaly už pod tlakem nových nacionálně socialistických držitelů moci, že politický úspěch zůstával národním socialistům v převážně katolických oblastech Německé říše odepřen – v Emslandu, ve Vestfálsku, v Porýní, v Mohučských Frankách, na Rhöně a v Bádensku, Horním Slezsku, v Eichsfeldu a v Ermlandu. Naléhavá varování před národním socialismem, která různě vyslovovali němečtí biskupové od roku 1930, zde přitom působila jako pomáhající podpora.

Saturday, May 20, 2006

Katolíci a Třetí říše

1. Katolické sociální prostředí a totalitární požadavek světonázoru

Zkušenosti z kulturního boje se vštípily do myšlení a chování mnohých katolíků i dále v době Výmarské republiky a Třetí říše. Jako vymezená a potlačovaná menšina tvořili uvnitř Třetí říše nadále uzavřenou zvláštní společnost. Katolická církev nabízela svým semknutým systémem hodnot a norem primární orientaci v životní praxi. Věřící se cítili být vedeni hluboce zakořeněnou zbožností, zahrnující v sobě všední den; hustá síť katolických škol, spolků a orgánů tisku vyjadřovala zkušenost doby a životní styl jak dětí a mládeže, tak i dospělých.

Thursday, May 18, 2006

Protože říšská ústava

již nepřipouštěla žádnou státní spolupráci při ustanovení církevních úřadů, vyžadovalo obsazení biskupských stolic a jiných duchovních úřadů novou úpravu. Z jednání vyplynulo, že v Bavorsku může papež jmenovat biskupy bez přímého zasahování sboru kanovníků. V Prusku a Bádensku – od roku 1933 i v ostatních zemích – získaly sbory kanovníků omezené volební právo. Mohou volit biskupa z papežského trojího návrhu. Stát už nemá právo zasahovat. Může uplatnit proti kandidátovi na biskupa jen pochyby všeobecného politického charakteru.

S Výmarem a novou německou ústavou nastalo pro církev nové oživení. Romano Guardini napsal: „Církev se v duších probouzí.“ Každopádně toto oživení nemělo dlouhého trvání. Výmarská republika se zhroutila, byla vystřídána nacionálně socialistickou hrůzovládou.

Wednesday, May 17, 2006

Výmarská ústava,

na které se podílela významně strana centra, se vypořádávala určitou formou s náboženskými a církevními zájmy, ve které katolíci odjakživa doufali a o které se vždy snažili. Jen v otázce školství byly spory, neboť společná (simultánní) škola byla pravidelnou (řeholní) školou. Každopádně se stala výuka náboženství, s výjimkou škol bez vyznání, řádným předmětem. Nakonec se snažily větší země, jako v 19. století, o konkordáty s katolickou církví. První konkordát byl uzavřen v Bavorsku roku 1924, následovalo Prusko a krátce před začátkem nacionálně socialistické nadvlády ještě Bádensko. V pruském konkordátu bylo dohodnuto i založení dvou nových biskupství: v Aachách (Cáchách) a Berlíně.

Tuesday, May 16, 2006

Výmarská ústava

Katolíci se stavěli vůči státu a státním institucím po celé 19. století rezervovaně. Schvalovali státní moc a uznávali pořádkové funkce. Až po kulturním boji došlo k určité identifikaci s Bismarckovou maloněmeckou říší. Navzdory tomuto vývoji byli katolíci na konec války v roce 1918 a nové pořádky s ním nastupující nepřipraveni. Ale velmi brzy se postavili čelem k realitě. O to rychleji, že se obávali socialistické diktatury a nového kulturního boje. Tento strach a zároveň tato výzva to také byly, které osvobodily politické katolictví pro nový stát a jeho státotvorné funkce od katolického komplexu minority.

Sunday, May 14, 2006

Vnitřní církevní boje

o směrování byly i na teologické úrovni. Odsouzení modernismu v roce 1910 papežem Piem X. dodalo těmto úsilím další energii. Díky těmto diskuzím získalo Německo – ačkoli zde nebyli na katedrách žádní modernisté – pověst, že je modernistické, a papež, jak se šuškalo, viděl prý v Německu hlavní ohnisko modernismu. Od roku 1910 se požadovalo od všech duchovních-učitelů a duchovních pastýřů, aby složili přísahu proti modernistům. Byli od ní osvobozeni profesoři na státních fakultách. Diskuze o modernismu došla dokonce tak daleko, že muži, kteří prováděli věcnou kritiku církevních zařízení a stavů, nebo se pokoušeli vydávat novými cestami, byli ukvapeně pranýřováni jako modernisté.

Saturday, May 13, 2006

Nejsilnější politickou výzvu

představovala sociální otázka. Na ni upozornil již v roce 1848 ve svých kázáních mohučský biskup Ketteler vzhledem ke stále se rozšiřující industrializaci. Nyní šlo o konkrétní přístup k těmto otázkám. O to se v tomto případě zvláště zasloužili centrální strana a münsterský kněz Franz Hitze. Aby došli ke skutečnému řešení, bylo nutné, aby se pracující sjednotili. Na katolické úrovni existovaly již od poloviny 19. století dělnické spolky. Hitze se zasazoval o to, aby nábožensko-mravní a hospodářsko-sociální problémy katolických pracujících nebyly řešeny společně, nýbrž oddělenými organizacemi. Ale o tom „jak“ vznikaly prudké hádky. Vznikly dva směry: Berlínsko-Trierský směr si přál, aby byly všechny problémy dělnických spolků, podléhajících církevnímu vedení, převedeny na ně. Kolínsko-Mönchengladbašský směr považoval tento konfesní základ za příliš těsný na to, aby mohly být zájmy pracujících účinně zastupovány. Všechny v této souvislosti vznikající spory ukončila první světová válka.

Thursday, May 11, 2006

Německý katolicismus po kulturním boji

S ukončením kulturního boje zajisté nebyla splněna všechna katolická přání a možnosti. Ale bylo důležité, že byl tento boj ukončen. Pro katolíky kulturní boj znamenal, že byli uzavřeni ve věži. Tak také varoval Julius Bachem roku 1906 ve svém novinovém článku: “Musíme z té věže.“ Vyzýval, aby bylo opuštěno katolictví kulturního boje a aby došlo ke zřeknutí se konfesionalismu ve veřejném životě. V tomto požadavku viděli odpůrci lhostejnost (indiferentismus). Byli by nejraději podřídili veškerý život, veřejný, církevní i hospodářský, přímému vedení církevních orgánů.

Tuesday, May 09, 2006

Osobnosti:

- Josef Dobrovský
- Alois a Vilém Mrštíkovi
- Gabriela Preissová
- Karel Čapek
- Vladimír Vašek (Petr Bezruč)
- Stanislav Kostka Neumann
- Jiří Wolker
- František Halas
- Jiří Mahen
- Rudolf Těsnohlídek
- Josef Kainar
- Oldřich Mikulášek
- Jan Skácel
- Ivan Blatný
- Zdeněk Rotrekl
- Bohumil Hrabal
- Leoš Janáček
- brněnští herci – Bolek Polívka, Miroslav Donutil, Karel Hegr, Hugo Hass

Monday, May 08, 2006

Do Brna

přicházely také z řady evropských měst pozoruhodné hudební osobnosti. Hudebním centrem se však město stalo až díky skladateli Leoši Janáčkovi. V roce 1947 vznikla Janáčkova akademie múzických umění, později vznikla Státní filharmonie, kde působí světoznámé Janáčkovo kvarteto či dětský pěvecký sbor Kantiléna. Od roku 1966 se v Brně pravidelně koná mezinárodní hudební festival Moravský podzim. V Brně působil rovněž Gustav Brom se svým jazzovým orchestrem.
Z moravských herců stojí za připomenutí Bolek Polívka, Miroslav Donutil. Ze starších Karel Hegr, Hugo Hass....

Sunday, May 07, 2006

Menzel

Režisérem filmu byl Jiří Menzel. V tomto počátečním období tvoří určitou výjimku novela Ostře sledované vlaky. Po roce 1968 nesměl určitý čas publikovat. Jeho díla však vycházela v samizdatu a v exilových nakladatelstvích. Od roku 1975 směly Hrabalovy prózy vycházet oficiálně – vydal Postřižiny, Harlekynovy miliony. Přesto jiné z jeho próz mohly vyjít pouze v samizdatu nebo v exilu – např. Obsluhoval jsem anglického krále. Ve svých dílech Postřižiny a Harlekynovy miliony vzpomíná na své dětství, na svou krásnou matku, na svého otce Francina, který byl správcem pivovaru, na strýce Pepina. Hrabal je považován za nejvýznamnějšího českého prozaika.

Saturday, May 06, 2006

Hrdiny jeho povídkové knihy jsou lidé, které Hrabal odpozoroval při výkonu svých různých zaměstnání, většinou jde o lidi ponížené, zvláštní, ve své podstatě však dobré. Hrabal chce zdůraznit, že při dobré vůli lze v každém člověku najít perličku dobra. Podle povídky Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet byl mnohem později natočen film Skřivánci na niti, který se odehrává na vrakovišti. Zde pracují lidé, kteří jsou nepohodlní režimu (farář, voják, který odmítl vojnu).

Friday, May 05, 2006

Za nejslavnějšího brněnského rodáka lze považovat BOHUMILA HRABALA. Narodil se v Brně – Židenicích, vystudoval práva, ale protože nesouhlasil s komunistickým režimem nevykonával právnickou praxi a také svá díla psal jen do šuplíku. Prošel nejrůznější zaměstnání, byl úředník, skladník, dělník v hutích, pojišťovací agent, balič papíru, kulisák, zaměstnanec sběrných surovin aj. Své první dílo vydal, když mu bylo 50 let. Byla to povídková kniha Perlička na dně.

Thursday, May 04, 2006

JAN SKÁCEL

– básník brněnské skupiny Host do domu. Svou poezií je spjat s moravskou přírodou, venkovem, Brnem. Tato témata je objevují v jeho počáteční tvorbě, např. v básnických sbírkách Kolik příležitostí má růže, Hodina mezi psem a vlkem, Co zbylo z anděla. Psal také prózu – napsal drobné lyricko-epické recenze shrnuté do souboru Jedenáctý bílý kůň. Posmrtně byl vydán soubor drobných próz nazvaný Třináctý černý kůň.
IVAN BLATNÝ – byl člen skupiny 42, pochází z Brna, studoval na Masarykově univerzitě a po jejím absolvování začíná vydávat své první básnické sbírky – např. Melancholické procházky. Od roku 1948 žil v emigraci v Londýně. Zde vydal sbírka Pomocná škola Bixley. Ve sbírkách Paní Jitřenka a Melacholické procházky vzpomíná na rodné Brno a na okolí. Byl ovlivněn Jaroslavem Seifertem.
ZDENĚK ROTREKL – narodil se v Brně a zde také studoval na Masarykově univerzitě. Napsal výbory Básníkův skrytý čas, Sněhem zaváté vinobraní. Z náročnějších sbírek je to např. Němá holubice dálek.