Pro své autoportréty Rembrandt využívá omezenou barevnou škálu,zavrhuje měňavý lesk rumělkové červeně a smaragdové zeleně, které se na jeho ostatních dílech vyskytují.Vyjadřuje se v hnědých, okrových a žlutých odstínech a tato velká barevná úspornost mu umožňuje podtrhnout výrazovou sílu malířské matérie.Hraje si s výraznou pastózností a průsvitností lazury a dosahuje tak nedostižného bohatství výrazu.Lazury mají v Rembrandtově díle prvořadé místo.Nanáší je na bílé nebo šedé pasty, aby dodal osvětleným zónám jas, jenž vyzařuje z temnot.Také stíny vytváří nanášením lazur na tmavé základní zabarvení.tato technika propůjčuje jeho dílům bohatý jas a barevným plochám nesmírnou hloubku.
Pastózní malbu provádí širokými tahy v silných nánosech nebo plátno pokrývá slabými vrstvami.Barvu nanáší štětcem, ale častěji špachtlí ve snaze dosáhnout co největšího účinku.