Rembrandt dosáhl nejvyššího stádia (to je, když se autor celý ztotožní se svou tvorbou, když každý tah a dotek štětce malíře jsou znamením jeho přítomnosti; umění zvládnuté a už zažité).K té umělecké úrovni se dostal asi ve 45 letech, Goya v 70, Tizian v 80 a Monet po šedesátce.V posledních letech se zřekl divadla, stačila mu přítomnost, kterou dovedně zaranžoval.Vtěloval svého ducha do malířské hmoty oživené proudy barev.
Tuto proměnu způsobila smrt, která kolem něho neustále kroužila – zemřela Hendrickje, Titus a jeho dcera v roce 1669, stejně jako Mistr.

Rembrandtova malba je velkým svátkem.Nebyla to smrt, co ji vyvolalo v život.Nebyl to strach, ale pochopení života a smrti zároveň.Byla to naděje.

Rembrandt patří k největším světovým malířům a grafikům.Dílo tohoto univerzálně nadaného malíře je vrcholem holandské realistické tradice a trvale inspiruje svou lidskou hodnotou.