Na Vlastní podobizně v Pradu je v jeho osobnosti patrná změna.začíná se objevovat tajemnost a nadpřirozeno na úkor zpodobňování materiálních statků.Šperky mizí a klobouky s péry nahrazují neforemné turbany.Malíř na plátně zachovává několik předmětů zásadního významu, jako je paleta a štětce.Posléze se vytrácejí veškeré odkazy na hmotnou existenci a z všeobklopující temnoty vystupuje jen jeho obličej.Umělcovo postupné směřování do samoty lze vysledovat v jeho posledních autoportrétech.Zasněný pohled už je jen odrazem vnitřního světla.
Na Vlastní podobizně v galerii degli Uffizi se malíř představuje bez jakékoliv samolibosti. Fyzický život vyhasíná a dílo získává na hloubce vnitřního života.