Jádrem národně socialistické ideologie byl boj o nadvládu „árijské panské rasy“, která jako antibolševistické křižácké tažení propagovala dobytí „životního prostoru“ na východě a zničení židovství. Těchto cílů se dalo dosáhnout jen s „novým“ člověkem, vychovaným v duchu národního socialismu, který musel být osvobozen od „židovské morálky soucitu“ v křesťanství. Pro konkurující názory, požadující kompetence světonázoru a smysluplnosti – ať již náboženského druhu jako u křesťanů a židů nebo druhu světonázoru jako u komunistů – nebylo žádného místa.