Sunday, June 08, 2008

Významnější postavení, než kulty Krista (a jak uvidíme níže, i než kulty jednotlivých svatých), zaujímal v
zasvěceních barokních bratrstev kult Panny Marie. Byla jí zasvěcena skoro polovina všech bratrstev v Čechách
(přesně 280, tedy 43%). Vypovídá to o obrovském významu mariánského kultu pro katolickou církev v době
pobělohorské rekatolizace, ale současně i o jeho mocné přitažlivosti pro věřící. Mariánská úcta umožňovala
zřejmě nejvíce ze všech katolických kultů věřícím navázat s adorovanou bytostí silný citový vztah. Panna Marie
nebyla jen zázračná rodička boží, nýbrž i matka s dítětem, jejíž přímluva u syna-boha má velkou váhu.
Mariánský kult byl však v neposlední řadě i kultem matky, která se stala svědkyní smrti svého syna. Ve světě,
kde byla obrovská dětská úmrtnost, musel zvláště tento motiv oslovovat zástupy žen podobného osudu.
S příběhem matky ukřižovaného syna souvisel především kult Panny Marie Bolestné, který jako svůj řádový
kult šířili serviti, ale bratrstva s tímto patrociniem nalézáme i bez vazeb na uvedený řád. Dále se v mariánských
zasvěceních objevuje většina tehdy rozvíjených typů kultu Panny Marie - Neposkvrněného Početí, Narození,
Jména, Zvěstování, Navštívení, Očišťování a Nanebevzetí Panny Marie, Panny Marie Sněžné, Pomocné,
Vítězné, Lásky Panny Marie. Největší skupiny mariánských bratrstev však představují již zmíněná bratrstva
růžencová a škapulířová.