V souvislosti se zasvěceními bratrstev se naskýtá otázka, čím byla jejich patrocinia ovlivňována, tedy
jaké faktory měly za následek, že na určitém místě vzniklo bratrstvo s určitým zasvěcením. Samozřejmě o
tom rozhodoval především zakladatel. Tím býval nejčastěji místní správce fary. Bratrstva ovšem na svých
panstvích zakládaly i pozemkové vrchnosti, vedle již zmíněných klášterů šlo hlavně o šlechtu, ale i o
města. Ovšem i zakladatelé museli mít nějaký důvod pro svá rozhodnutí. Některé motivy již většinou
vysledovat nelze, kupříkladu soukromé vazby zakladatelů na řády či jejich osobní důvody, jako byla
obliba některého kultu apod. Na druhé straně je však při pohledu na česká bratrstva doby baroka možné
poznat některé objektivní závislosti a mechanismy, které zmíněná patrocinia ovlivňovaly.
Nejvýraznější podíl na jejich zasvěceních mají nepochybně výše uvedené řády, které ve farní síti zakládaly
svá řádová bratrstva a tak šířily své kulty. Šlo o bratrstva typová, jejichž patrocinium bylo určeno již tím, který
řád je založil. Některá bratrstva dále získávala svá patrocinia podle zasvěcení kostela či kaple, kde měla působit.
V případě, že v daném místě byl silný kult titulního patrona chrámu, mohl iniciovat vznik bratrstva a pak
samozřejmě přešel i do jeho titulu. To lze pozorovat v poutních místech, kupř. u poutního kostela Nejsvětější
Trojice u Trhových Svin (bratrstvo Nejsvětější Trojice) nebo u kostela Panny Marie Karmelské a sv. Jana
Křtitele v Bystrém (zde bylo škapulířové bratrstvo).