V roce 1641

obdržel zakázku na vytvoření Alegorie svornosti a záhy nato přišla žádost arkebuzníků o skupinovou podobiznu střeleckého útvaru v čele s kapitánem Banningem Cockem.Obrovské plátno z r. 1642 je označováno jako Noční hlídka, názvem nesprávným, protože obraz s hlídkou ani s nocí nemá nic společného(jde o jeden z šesti obrazů určených k výzdobě velitelství občanské gardy).Změnil přitom Halnův výraz, zachytil skupinu před budovou, jak se rozptyluje na náměstí.Upustil od přehlídkového řazení, mezi vojáky přidal další osoby, například děti, které vytvářející kontrast k ozbrojeným mužům..Mistrně rozehrál řeč pohledů zvyšujících napětí a utkal předivo kontrastů, které stupňuje dramatičnost a dává hlubší pravdivost.Umělec přenesl kompoziční principy italského církevního barokního malířství na světský obraz a použil jich k tomu, aby dodal scéně z městského života fantastický smysl. Rembrandt nemaloval podobiznu, ale výjev ze života.A také proto se nezajímal o věrné vyportrétování objednavatelů, střelců, vyvolal jejich pohoršení. Rembrandtův umělecký záměr byl chápán jako podivínská schválnost.A střelci byli na malíře rozhořčeni, protože všichni museli za podobiznu zaplatit sto zlatých, ačkoliv někteří byli částečně nebo úplně zakrytí.V řadě holandských skupinových portrétů představuje obraz „slavnostní proklamaci nové svobody fantazie“ (M. Dvořák).Noční hlídka je vrcholným dílem, a dá se říci, že „ukončuje barokní období“.Učenci dlouhou dobu diskutovali, zda nejde o scénu s nějakou konkrétní událostí, například s triumfálním příjezdem Marie Medicejské v roce 1636.Většina se však shodla, že účelem tohoto obrovského obrazu byla demonstrace schopnosti občanů spravovat a chránit své vlastní město.Během práce na Noční hlídce zemřela Saskia a Mistr po menší aféře se služkou navázal poměr s jinou služkou, třiadvacetiletou Hendryckij.