Harari

se po zakoupení filmových práv spojil z bývalým
producentem Doors Paulem Rothchildem a požádal ho, zda by se
neujal produkce filmové hudby, protože měl pocit, že jeho účast -
a účast zbylých členů skupiny - je pro úspěch snímku nezbytná.
Ale Doors nebyli přesvědčeni o tom, že je pro projekt Harari
vhodný. Jak Rothchild vzpomíná: "Zavolal mi Ray Manzarek a řekl
mi: ,Navštíví tě chlápek, který má opci na film o nás. Nepusť ho
k tomu. Zdržuj to.' Tak jsem to udělal. Sasha mi pořád volal a
chodil za mnou a po pár měsících jsem nakonec zavolal Rayovi a
povídal jsem, ,Rayi, ten chlap je do toho blázen. Otevřeme mu
dveře a uvidíme, co bude.' A tak ho nechali."
Manzarek a Jerry Hopkins spolupracovali na scénáři, ale projekt
byl pozdržen kvůli problémům se zákonem. Jimova pozůstalost -
včetně práv na jeho psanou tvorbu - byla nyní společně spravována
Morrisonovou a Coursonovou rodinou (Jim vše odkázal Pamele, ale
ta zemřela bez poslední vůle; v roce 1979 soudní pře určila
společnou správu Jimovy pozůstalosti - i když, jak Jerry Hopkins
podotkl, bylo ironické, že Jimovými písemnostmi disponovali
bývalý ředitel střední školy a admirál na penzi). Obě rodiny
odmítly spolupracovat na jakémkoliv filmu - což sice neznamenalo,
že je projekt odsouzen k zániku, nicméně situace nebyla příznivá
(hollywoodští producenti se kvůli hrozbě soudního procesu
nevzdávají).