Rembrandt

zavrhl klasickou podobu malby, maloval utrpení, ale i výjevy komické.Neměl žádný „vytříbený vkus”.Byl svou zdatností i nespoutanou energii vskutku vyjímečný.

Kromě podobizen, portrétů, biblických výjevů maloval také mytologie a krajiny.Vynikl i jako kreslíř a grafik.K nejslavnějším leptům patří tzv. Stozlatový list (Kristus uzdravující nemocné, kolem 1645) a z krajin Tři stromy.

Rembrandtova skupina, více než 20 žáků, byla v Holandsku největší, žádný jiný koherentní výtvarný názor neměl tak širokou oporu.

Vývoj jeho malby odpovídá zčásti vývoji života: začal díly plnými vyzývavosti příznačné pro mládí, pak prošel etapou společenské angažovanosti, potom se rozvinul v kompozicích napětím a posléze dosáhl nejvyšší úrovně v obrazech a grafických listech zrozených z víry, meditace a tragické velikosti, prohloubil se.Ovšem jsou tu i vyjímky: mistrovská díla Představenstvo soukenického cechu a Přísaha Batávů namaloval po náhlé smrti své družky, dalším protikladem je obraz Rodinná podobizna , vytvořený po smrti jediného syna Tita.