Rembrandt Harmenszoon

( tzn. Harmenův syn) van Rijn byl nejmladším synem v rodině (7-9 dětí), která žila ve skromných poměrech – otec byl mlynářem a patřil ke vzmáhající se střední vrstvě společnosti.Jako jediný šel na studie na zdejší universitě(která patřila k prvním v Holandsku – založena v r. 1557) a měl se stát pastorem.Učil se tedy i latině, což byl jazyk pro nastávajícího historického malíře nezbytný.Po roce stráveném na universitě však nastoupil do učení k místnímu malíři Jacobu Isacszoonu van Swanenburgovi.Tento mistr naučil mladíka tomu nejsnadnějšímu a nejnesnadnějšímu zároveňń- malířství.Trvalo to tři roky.Poté přešel k amsterodamskému mistru Pieteru Lastmanovi, což byla objevná volba.V době, kdy holandské malířství hledalo svůj výraz, kdy se každý specializoval na jiný malířský druh vymezený holandskými malíři, Lastman patřil k nepočetné skupině umělců, kteří prostřednictvím malby krajiny, zátiší a portrétů ztvárňovali různá biblická témata.tyto obrazy potom nezdobily protestantské chrámy, nýbrž domy bohatých měšťanů.i když se zdá, že učení netrvalo déle než půl roku, byl to právě tento malíř, od něhož se Rembrandt naučil citu pro ztvárnění dramatických gest a získal potřebné dovednosti, které využil při detailní malbě historických kostýmů.