Soudní jednání

se opět odročilo a Doors měli povoleno hrát na
třetím festivalu na Isle of Wight v Anglii (museli kvůli procesu
odvolat plánované evropské turné). Viděl jsem je tam hrát, a
navzdory nedokonalému zvuku se mi líbil jejich koncert naprosto
celý (ačkoliv si mnozí - včetně Jima - mysleli, že to toho večera
za moc nestálo). Jim přiznával únavu a problémy, plynoucí
z přesunu do jiného časového pásma. K festivalové kultuře a
"woodstocké generaci" poznamenal: "I když to je jen zmatená banda
a i když možná nejsou to, co předstírají, je to lepší než nic, a
já jsem si jist, že někteří z nich si s sebou odnesou kus toho
mýtu do svých měst a že je to nějak ovlivní." Mluvil o vydávání
vlastního časopisu ("manifest, jaký vydávali surrealisti a
dadaisti") a prohlásil, že právě vystoupil naposled veřejně.
O tři dny později stál znovu před miamským soudem.
Když se soud sešel, žalující strana už byla se svou prací hotova.
Obhajobě nezbývalo už nic jiného než předvolat tucet svědků,
kteří dosvědčili, že Jima neviděli dělat cokoliv z toho, z čeho
je obviněn. Jenže jejich slovo stálo proti svědkům žaloby, a Jim
musel vědět, že proti nim nemají mnoho šancí.
Jim byl rozsudkem uznán nevinným z obscénního chování a opilosti
(což byla ironie; když byl Jim předvolán jako svědek, sám
dosvědčil, že opilý byl); vinným jej soud shledal z užívání
hrubého jazyka. Co se neslušného obnažování týče, byla porota
nerozhodná... až do následujícího dne, kdy prohlásila, že Jim je
vinen.
Trest měl být vynesen v říjnu. Kauce byla do té doby stanovena na
50 000 dolarů; za daných okolností šlo o horentní sumu, z níž se
dalo usuzovat, že miamské úřady jsou rozhodnuty Morrisona do
vězení dostat. Fink naprosto nevzrušeně vyplnil šek na danou sumu
a tým Doors opustil město.
(K tomu je třeba říci, že Jimovy genitálie v Miami skutečně
obnaženy byly; při jedné z Morrisonových návštěv miamského soudu
Jim v noci mohutně "pařil" se starými přáteli z Creedence
Clearwater Revival. Poté, co se Jim zpil do němoty, položili ho
na kulečníkový stůl jejich hotelového apartmá a kolem něj pak
rozestavili svíčky, jako by to byla mrtvola, vystavená na
katafalku. Na rozloučenou vytáhli Morrisonovi úd, který tak
rozběsnil Miami, a nechali tam Jima ležet. Legenda praví, že když
se ráno skupina odhlásila z hotelu, nechala celou scénu
nedotčenou, a tak ji objevila vřískající pokojská.
Je pochopitelné, že Jim byl v hluboké depresi. V den rozsudku
zemřel Jimi Hendrix. O pár týdnů později Janis Joplinová. Jim
údajně řekl kamarádům z mokré čtvrti: "Mluvíte s číslem tři."
Pohádal se s Pamelou a ta vzápětí odletěla do Paříže za svým
francouzským milencem. 30. října byl Morrison znovu v soudní
síni. V době mezi vynesením verdiktu a rozsudku poskytl interview
časopisu Circus; byl vyzývavý, ale zároveň byl v depresi; svoji
budoucnost neviděl nijak růžově, protože to vypadalo, že jej čeká
vězení: "Tento proces ani jeho důsledky nijak nezmění můj styl,
protože já trvám na tom, že jsem neudělal nic špatného. To, co
probíhá, je vlastně velmi fascinující, když to pozorujete. Pokud
budu muset do vězení, doufám, že ostatní budou pokračovat a že si
vytvoří vlastní instrumentální zvuk, takový, který není závislý
na textu. Texty pro hudbu stejně nejsou tolik důležité."
Soudce Goodman mu řekl: "Námitka, že vaše chování je přijatelné
pro společenský standard, se nezakládá na pravdě. Přiznat, že
tento národ přijímá jako společenský standard neslušné obnažování
a hrubý jazyk, což jste předvedl, by znamenalo přiznat, že
nepatrná menšina, která chrlí oplzlosti, nedbá zákona a pořádku,
která pohrdá našimi institucemi a dědictvím, nám všem určuje
společenské normy." Jimovi byla určena maximální sazba: pokuta
5000 dolarů, šedesát dní tvrdé práce ve vězení za hrubý projev a
dalších šest měsíců za obnažování. Nikdy si je ale neodpykal.
L A Woman