hoenix

Konečně se vymotal z nesnází ve Phoenixu; letuška změnila svou
výpověď a následovalo výsledné stažení všech žalob. Soud v Miami
byl přesunut na srpen, což dalo Jimovu obhájci Maxu Finkovi
alespoň čas na přípravu případu. Jejich základní poznámky
k obhajobě čítaly šedesát tři listy a zakládaly Jimův případ na
konceptu "současných společenských postojů a norem"... tedy jinak
řečeno, snažily se dokázat, že Jimův čin by vlastně nikoho vážně
neurazil (nakonec, psal se rok 1970). Ale Jim byl stále skleslý a
v depresi a mluvil o tom, že odjede do Paříže, kde bude psát (MGM
ho chtělo získat do dvou filmů, v nichž by hrál a podílel by se
na produkci. Nijak zvlášť ho to nelákalo).
V květnu odjel do New Yorku, kam konečně vezl do Elektry pásky s
živými nahrávkami. Začal tam přitom románek s hudební kritičkou
Patricií Kennealyovou - což by nebylo nic neobvyklého, až na to,
že tato známost byla o něco vážnější. Později Kennealyová řekla
Victorii Balfourové, autorce knihy Rock Wives: "Když byl s lidmi,
choval se tak, jak to od něj očekávali. Někdo říkal, že je něčím
jako zrcadlem, které vás odráží. Když jste čekali pána temnot,
vyhověl vám... jednou jsem mu řekla, že v něm vidím velmi
ostýchavého člověka, který vyvolává senzace, aby se za ně
schoval. Odpověděl, že jsem velmi vnímavá a že to ode mne vůbec
není hezké - takhle mu to říct."
Kennealyová byla praktikující čarodějkou kultu Wiccan a hlavou
sabatu ("Nejde o satanismus. V zásadě jde o matriarchální
náboženství, ale je tu i boží postava, rohatý bůh lovu"), což
Morrisona velmi lákalo. O pár týdnů později se na cestě do Evropy
zastavil v New Yorku, aby ji opět navštívil. Hned první večer
ulehl s náhlou horečkou, která vystoupila až na čtyřicet stupňů.
Druhého dne navrhl, aby spolu podstoupili wiccanský svatební
obřad, a ona souhlasila. Oděni v černá roucha, uprostřed
magického kruhu, byli o svatojánské noci 1970 "sezdáni"
veleknězem a velekněžkou Keltského sabatu. Jim omdlel, když musel
napsat své jméno vlastní krví.
Ale pro Kennealyovou to byla skutečná láska: "Kdyby byl T.
S. Eliot rockovou skupinou, pak by byl Doors a složil by ,The
Soft Parade'," napsala v recenzi (jenom láska mohla vysvětlovat,
proč si ke svým okázalým výlevům vybrala jejich nejhorší album).
Vztah pochopitelně netrval dlouho; poslední kapkou bylo její
zjištění, že je těhotná. Uprostřed soudního procesu v Miami Jim i
Kennealyová souhlasili s interrupcí. "Možná že to mělo co dělat s
dvaceti žalobami o určení otcovství, které byly na Jima podány,"
vysvětlovala později. Přestože zůstali ve spojení až do doby, kdy
Jim nadobro odjel ze Států, nebyl jejich vztah už nikdy tak
intenzivní.
Jim odjel do Evropy několik dní po jejich "svatbě" v optimistické
náladě (kromě nové známosti s Patricií ho těšily i vyhlídky na
smlouvu s MGM, která už navypadala tak nesmyslně a byla daleko
slibnější - navíc několik lidí z filmového průmyslu již zhlédlo
dokončený film HWY a byli nadšeni). Odletěl do Paříže, kde se
celý týden toulal po pamětihodnostech, a poté strávil dalších
čtrnáct dní ve Španělsku a v severní Africe. Do USA se vrátil
těsně před vydáním živého alba; vzápětí ulehl se zápalem plic.
Byla to již druhá vážná choroba v průběhu několika měsíců. Příliš
často se procházel v evropském dešti; jenže přestože se zdálo, že
se rychle zotavuje, ve skutečnosti byl nemocný mnohem vážněji,
než kohokoliv z jeho okolí napadlo.
Abslolutely Live