„MÁJ“

= dlouhá lyrickoepická báseň
• děj básně je skromný - milenci, Jarmila a Vilém, hynou cizí vinou, on na popravišti jako otcovrah, ona sebevraždou, svedena otcem svého milence. Hlavním obsahem je vylíčení duševního stavu vězně, který očekává smrt a uvažuje o smyslu života a bytí vůbec. Postaven tváří v tvář smrti, táže se, zda po smrti může ještě něco následovat, zda-li ono prázdno, které se před člověkem otvírá, je absolutní
• celý příběh se odehrává v krásné přírodě severních Čech, která Máchu okouzlila, což se zřetelně projevuje v celé básni. Vynikajícím způsobem je zobrazena jarní příroda a náznakem i zimní krajina a časové úseky dne, kontrasty světla a tmy, zachycení barev a jejich odstínů
• skladba je jedinečně promyšlena - báseň sestává z věnování, čtyř zpěvů a dvou intermezz. Mácha měl jemný cit pro hudební stránku jazyka, jeho báseň uchvacuje rytmem a melodií slov