Lyrika :

lidové písně – pracovní, válečné, milostné, ukolébavky a balady. Rozhraní mezi poezií a prózou : pranostiky, říkadla, rozpočítávadla, přísloví a pořekadla.
Drama : bylo vázáno na náboženské slavnosti, průvody masek, masopust apod. Na rozhraní mezi tradiční a folklorní tvorbou a dalšími produkcemi stojí pololidová tvorba (např. kramářské písně, knížky lidového četní a dramatická tvorba – interludia aj.). Společně s ústně šířeným folklórem existuje v lidovém prostředí i písemná neprofesionální tvorba, zejména písmácké zápisy, rodinné a jiné kroniky, verše, nápisy aj. Další velká skupina je tvorba zlidovělá, což jsou nejčastěji zlidovělé písně. Nejznámější písní tohoto typu je Kde domov můj (ze hry Fidlovačka J. K Tyla, zhudebněná F. Škroupem). V českém prostředí bylo těžiště lidové ústní slovesnosti v lyrických písních a baladách. Lidová ústní slovesnost významně ovlivnila naše přední autory : Čelakovského, Erbena, Němcovou, Sládka, Nezvala a Seiferta.