Próza :

pohádky - souboj dobra a zla, vždy vítězí dobro, postavy jsou z různého prostředí, nadpřirozené bytosti, není určeno místní ani časové prostředí, postavy se většinou vnitřně nemění, maximálně jsou obráceny v dobro, vlastnosti nejsou vázány na původ člověka, charakteristika je dána málo vlastnostmi, postava je popsána i vzhledem. Umělé pohádky - jsou určitější v čase a místě, nemusí končit dobře. Pověsti - příběh s historickým jádrem, ale může mít prvky fantazie, váže se na osoby, hrady, města, atd. Vypravování - historky ze života. Přejímala se cizí díla : např. hrdinské zpěvy Homérovy, ruské byliny, ukrajinské dumy a jihoslovanské hrdinské zpěvy). Ústní slovesnost nekončí ani vznikem písma, později vzniká nadále vedle psané tvorby. Nejčastěji vznikají: lidové písně, vyprávění ze života, anekdoty, pohádky, pověsti a pověrečné povídky (o strašidlech).