22. května 1942

byl odsouzen Lichtenberg na dva roky vězení, po svém propuštění znovu zatčen gestapem a „převezen“ do koncentračního tábora Dachau. Při transportu tam zemřel berlínský chrámový probošt 5. listopadu 1943 v Hofu. Jeho již delší dobu podlomené zdraví už nevydrželo fyzické a psychycké utrpení z věznění a transportu. Jako i on se rozhodlo mnoho dalších katolíků pro své svědomí a aktivně odporovali národnímu socialismu. Silněji než v úředním církevním rámci udržovali potom mezi sebou mnohostranné osobní kontakty a také s jinými opozičními skupinami. Tak například vytvořili jesuitští páteři Augustin Rösch a Lothar König spolu s justitiárem řádového výboru ve fuldské biskupské konferenci , Georgem Angermeierem, od r. 1941 kruh duchovních, který se snažil pohnout biskupy k výraznějšímu odsouzení národněsocialistické politiky. Jejich největším úspěchem bylo čtení pastýřského listu o desateru v září 1943, na jehož provedení měli značný podíl. Byl to také Rösch, který se účastnil od samého počátku plánů kreisauského kruhu na svržení starého a nastolení nového režimu a který uvedl jak Königa tak jezuitského pátera Alfreda Delpa do kroužku odporu.