K nejstarším typům národních balad patří balada francouzská. V české poezii typ této balady rozvíjeli Nezval, Voskovec a Werich. Francouzské baladě je příbuzná italská balada, tento typ používal Vrchlický. Balada v novověkém smyslu má počátky v Anglii a ve Skotsku. Z Anglie se tento žánr rozšířil vlivem Thomase Percyho, který vydal Památky starodávné anglické poezie. Inspiračním zdrojem umělých balad, vznikajících od 18. stol. (Goethe, Čelakovský, Erben, Neruda, Bezruč, Wolker), byly balady lidové, pověsti a mýty. Fantastické náměty jsou v české baladě postupně vytlačovány tematikou sociální.