Zahrnování náboženských bratrstev, literátských kůrů a terciářů pod jeden pojem je celkem pochopitelné, i
když se jednalo o tři poněkud odlišné instituce. Pro rozhodnutí, zda určitá organizace patří či nepatří pod pojem
bratrstvo, je ovšem klíčové, jak toto bratrstvo bude vlastně vymezeno, tedy co si pod tímto pojmem
představujeme. Západoevropská historiografie, v níž se zhruba před dvaceti lety oživil zájem o bratrstva, vedla o
náplni tohoto pojmu již řadu diskusí.1) Existují velmi úzká vymezení, do kterých je možné zahrnout jen nejčistší
zbožná bratrstva v pravém slova smyslu, ale také značně široká pojetí, kam se vejde v podstatě jakýkoliv
katolický spolek. Většina těchto pokusů zahrnuje dlouhé časové období, většinou od raného středověku do
současnosti, což vzhledem k vývoji a proměnám církevních společenství v průběhu věků celou situaci
komplikuje.