Zahalení

rukou není v tomto případě náhodné. Prohlédneme-li si totiž pozorně některé z malovaných váz, znázorňují účastnice dionýsovských slavností, zjistíme, že mnohé mainady tančí v chitónech s dlouhými širokými rukávy, které jsou na koncích sešity. Tvar rukávů tak připomíná ptačí křídla a nejen to, někdy se dokonce zdá, že se ženy vznášejí nad zemí, jak se malíř zřejmě snažil vystihnout symbolický význam tance.
S kultem Dionýsa jsou spojeny i mnohem divočejší tance, při nichž se tančící rychle pohybují v rytmu kastanět, bubínků a činelů; v rukách zapálené pochodně, měchy vína nebo thyrsos (hůl s jedlovou šiškou a vinnými nebo břečťanovými listy na konci), vlasy poletují kolem obličeje, ve tváři extatické vytržení, tak asi vypadaly v dávných dobách athénské ženy, které se na několik hodin odpoutávaly od etických norem a zásad a měnily se v bytosti zcela ovládané svými vášněmi.