Wednesday, September 14, 2005

artfilm

Se škatulkováním je vždycky problém. Spolehlivé definice "artfilmu" a "nezávislého filmu" neexistují. Každý vám s jistotou řekne, že HARRY POTTER nebo PÁN PRSTENŮ nejsou nezávislé artfilmy, ale málokdo vám dokáže definovat proč. Protože jsou v nich počítačové triky? Ty jsou i v nezávislém artfilmu "2046". Protože je platila velká studia a ne nezávislý režisér z vlastní kapsy? Všechny STAR WARS platil nezávislý režisér z vlastní kapsy... Ať to beru z které stránky chci, nezávisle artfilmy jsou většinou filmy, které málo stály a vidí je relativně málo diváků. A málo vydělají. A nevybuchují v nich mozky. Pokud nejsou od Cronenberga.
Nezávislé artfilmy se také většinou dobře identifikují podle svých amerických trailerů, protože v nich hluboký hlas říká "From the acclaimed director a "Critics are calling it the best.
Ale zpět z Ameriky na Mostecko, k filmu Bohdana Slámy ŠTĚSTÍ.
Film s názvem ŠTĚSTÍ u nás už před pár lety šel. Byl to americký film o hodně úchylných "normálních lidičkách", kteří žijí své malé nešťastné životy. České ŠTĚSTÍ s ním má společnou nejen ironii názvu. I v něm jde o partu lidí, kteří jsou naprosto na dně po všech stránkách (nikdy v životě bych se nechtěl ocitnout na místě kohokoliv z nich), takže jim občasný závan něčeho trochu normálního může připadat jako štěstí. Ale moc často se těch závanů nedočkají.oničin (Tatiana Vilhelmová) přítel odjel pracovat do USA a ona se musí starat o dvě malé děti své nezodpovědné a psychicky labilní kamarádky Dáši (Aňa Geislerová). Tedy vlastně nemusí, ale stará se, protože jí to připadá správné. Občas jí v tom vypomáhá kamarád Toník (Pavel Liška), který Moniku s přestávkami osudově miluje a bydlí v rozpadlém domě se svou tetou. Když se Monice naskytne příležitost letět za milým do USA, rozhodne se místo toho hodit většinu svých jistot za hlavu a starat se spolu s Tondou o děti Dáši (která je mezitím konečně uklizena na psychiatrii, kam patří). A rozhodně to neudělala proto, že by snad Tondu milovala. Aspoň zatím ne...
Nevím, nakolik odpovídají postavy z tohoto filmu průměrným obyvatelům Mostecka a exteriéry tohoto filmu skutečným mosteckým exteriérům. Ale odnesl jsem si z něj odhodlání, že nikdy v životě nechci žít v Mostě. Což znamená, že na mě film ŠTĚSTÍ opravdu zapůsobil.