Saturday, July 29, 2006

Kardinál Bertram,

již na začátku války 80-tiletý, pokračoval beze změny i nyní se svou politikou žádostí, ačkoliv do očí bijící porušování ustanovení konkordátu a především flagrantní porušování lidských práv velmi zpochybňovaly obranný koncept, dosud dodržovaný německým episkopátem; bez zapojení veřejnosti hrozilo, že utrpí i identita biskupského úřadu jako „církevní učební a strážní úřad“, v neposlední řadě vážnost církve jako ochránkyně božího řádu.

Tuesday, July 25, 2006

Nesrovnatelně hlubší zásah

než samotné vypuknutí války, totiž „totální odstranění zábran pro zneužití moci Hitlerem“ (Ludwig Volk) unikl dalekosáhle veřejné pozornosti díky válečným událostem a pronásledování církve: pod krycím názvem „euthanasie“ bylo zavražděno 70.000 duševně a psychicky nemocných; bezpočet Sinthů a Romů, politických odpůrců, válečných zajatců a nuceně nasazených zahraničních dělníků se stali obětí politického pronásledování nebo nelidského zacházení; eskalace zločinů vyvrcholila s deportací a záhubou evropských Židů.

Thursday, July 20, 2006

Válečná léta

1. září 1939 začala útokem německých vojenských oddílů na Polsko Druhá světová válka. Ačkoli byla již v létech 1938/39 dávno potlačena na „křesťanství v sakristii“, považovala se katolická církev v době vypuknutí války za povolanou k „národní povinnosti“. V různě akcentovaných provoláních biskupů nechyběly projevy solidarity, válečnému nadšení z roku 1914 samozřejmě byly všechny na hony vzdálené. Podle oficiální varianty se mělo vše podčinit příkazu národní jednoty ve válce. Nacionálně socialistickým vládcům, především gestapu a SS, to však posloužilo jako alibi, aby teror proti opozičním silám, namířený do vnitrozemí, dále stupňovali. Pod záminkou „válečných potřeb“ nasměrovali nespočetná omezení hluboko do vnitrocírkevní sféry (např. zákaz bohoslužeb po nočním leteckém poplachu). Především po vítězství nad Francií (léto 1940) se ukazovalo stále výrazněji, že vlivné kruhy ve straně, SS a gestapu chtěly využít válku pro církevně politické „rozorání mezí“. Represe dosáhly svého vrcholu v roce 1941 takzvaným „útokem na kláštery“, když bylo zrušeno především ve staré říši 123 klášterů a církevních zařízení. V tomto roce bylo měsíčně zavlečeno průměrně 9 katolických duchovních do koncentračního tábora.

Monday, July 17, 2006

Pius XI. zemřel 10. února 1939; jeho následovníkem se stal kardinální státní tajemník Eugenio Pacelli, který velmi dobře znal poměry v Německu z doby svého působení jako nuncius v Německé říši a jako papežský vůdčí vyjednavač při uzavření bádenského (1932) a rakouského (1933) a také říšského(1933) konkordátů.

Thursday, July 13, 2006

Tato encyklika

tvořila vrchol světonázorové konfrontace mezi nacionálně socialistickým režimem a katolickou církví. A protože slovo papeže formulovalo nejen katolická, nýbrž i křesťanská východiska, která byla pro nemálo evangelických křesťanů zrovna tak neochvějná jako pro katolíky, stalo se znenadání ekumenickou událostí. Text encykliky se rozšířil daleko za hranice konfese a posílil i ekumenické iniciativy jako „Bratrství Una Sancta“, které uvedl v život freiburský diecézní kněz a zakladatel Mírového spolku německých katolíků Max Josef Metzger roku 1938. Společná zkušenost z ideologického a násilného útlaku se stala mostem, který napomohl překlenutí hlubokých konfesních rozporů.

Monday, July 10, 2006

Oporu nalezl von Preysing

u papeže Pia XI. Nacionálně socialistický boj proti církvím podnítil roku 1936 německý episkopát k tomu, že požádal papeže o nepokryté vyjádření protestu. Encyklika v německém (!) jazyce „S palčivou (trýznivou) starostí“, rozšiřovaná tajně, byla předčítána 21. března 1937 z kazatelen v celé Německé říši. Papež v ní zúčtoval nejen s církevní politikou nacionálně socialistického státu, ale i s jeho ideologickými základy: “Kdo uctívá jako boha rasu nebo národ nebo stát nebo státní útvar(…), ten převrací a falšuje bohem stvořený (…) řád věcí.“

Saturday, July 08, 2006

Berlínský Nejvyšší pastýř Konrad von Preysing obhajoval jiný kurs. Právnicky a diplomaticky vzdělaný biskup chtěl bojovat s nacionálně socialistickou církevní politikou pomocí důsledného spojení interních biskupských požadavků a protestů spolu s apelem na veřejnost. Podporován svým bratrancem, münsterským biskupem Clemensem Augustem hrabětem von Galen naléhal von Preysing na ofenzívní kurs německého episkopátu.

Monday, July 03, 2006

Rozdílné představy existovaly každopádně o druhu a způsobu přiměřené obrany. Předsedající konference z Břeclavi Adolf kardinál Bertram byl formován osobně vzpomínkami na duchovně pastýřský stav nouze z let kulturního boje a obhajoval ve svých teologických a církevně-politických základních přesvědčeních „Politiku žádostí“, která by se, jak jen to bude možné, snažila, aby se to vyřídilo v tichosti. V bezpočetných, diplomaticky vybroušených žádostech, zasílaných říšské vládě, protestoval Bertram neúnavně proti státním zásahům do církevních záležitostí.